Copernicus je program EU pro vzdálené snímkování Země. V jeho rámci vzniká řada otevřených dat o planetě jako celku. K těmto datům je relativně dobrý přístup, a to včetně technik statistického programovacího jazyka R. Konkrétně balíčku {raster} pro rasterová prostorová data.
Jednou z opravdu zajímavých datových sad je globální databáze povrchů země (Land Cover). V rozlišení pixelu přibližně 100 × 100 metrů (na rovníku, směrem k pólům se zužují) jsou zde k dispozici kategorizace typů povrchu, se zvláštním zaměřením na vegetaci – jednak proto, že je globálně významná – a druhak proto, že se ze satelitu dobře měří.
Jedním z definovaných typů povrchu je zemědělská půda (cropland). Pohledem na Střední Evropu jako celek zjistíme, že jsme oblast poměrně intenzivně zemědělská.
Zajímavým cvičením je přepočíst rasterové pixely na katastry obcí České republiky, a zkusit mezi nimi najít tu, která je nejvíc zemědělská. Přitom si jako “nejvíce zemědělskou” obec definujeme takovou obec, pro kterou tvoří zemědělská půda největší podíl z celkové rozlohy katastru.
Na první pohled snadno poznáme hlavní zemědělské oblasti Česka – úrodné Polabí a Pomoraví.
Ale která z obcí je skutečně nejvíce zemědělská? Zde je prvních deset:
| obec | podíl polí a lánů |
|---|---|
| Kmetiněves | 93.43% |
| Sedlec | 93.10% |
| Bříza | 93.07% |
| Křižanovice u Vyškova | 91.89% |
| Vítonice | 91.87% |
| Černíky | 91.77% |
| Poštovice | 91.28% |
| Milostovice | 91.05% |
| Hospozín | 90.83% |
| Našiměřice | 90.76% |
Nejvíce zemědělskou obcí je Kmetiněves u Kladna, u které polelány zabírají více než devět desetin katastru.
Zajímavý je i pohled na opačnou stranu ligové tabulky, na obce nejméně zemědělské:
| obec | podíl polí a lánů |
|---|---|
| Babylon | 1.23% |
| Vítkovice | 1.48% |
| Praha 2 | 1.57% |
| Bílá | 1.67% |
| Cikháj | 2.71% |
| Březová | 2.74% |
| Stříbrná | 3.22% |
| Doubice | 3.36% |
| Potůčky | 3.46% |
| Hřensko | 3.51% |
Nejméně zemědělskou obcí je Babylon u Domažlic, který předstihl Ostravu Vítkovice i nejméně zemědělskou část Prahy (což jsou Vinohrady). Svou ne-zemědělskost na rozdíl od měst zastavěných baráky tlačí lesy. Což je milé…
Stojí za to se zamyslet, co mají nejvíce a nejméně zemědělské obce společného: s výjimkou speciálních případů v centrech Prahy a Ostravy to jsou všechno obce rozlohou i počtem obyvatel nevelké.
A na malé rozloze se dobře tvoří extrémní hodnoty; velká plocha povahou věci tahne k zemědělskému průměru.