V médiích je ostře sledován počet pacientů nakažených nemocí COVID-19, a často se mluví o “ohnutí křivky” – čímž je myšleno zpomalení šíření nemoci, a tedy omezení nárůstu pacientů.

Nejsem epidemiolog, ale poznám exponenciálu když jí vidím. Vývoj počtu nemocných v Česku (používám otevřená data Ministerstva zdravotnictví) se skládá ze několika fází: před plošnou karanténou, a po plošné karanténě.

Obě mají charakter exponenciály (a tedy po logaritmické transformaci rovné přímky), ale kolem dvacátého března, kdy naplno naskočil dopad celostátní karantény vyhlášené 15. března, je patrný přechod z rychlé exponenciály na pomalejší.

Připravil jsem jednoduchý vizualizační nástroj, který ukazuje skutečný počet nemocných. Modelovat budoucnost si netroufám (ale rád vás odkážu na model paní Alison Hill, který představuje asi to nejlepší co v tomto směru existuje: https://alhill.shinyapps.io/COVID19seir/).

Můj nástroj je sepsaný v erku a jeho kód je k dispozici na https://github.com/jlacko/koronavirus. Spouští ho cron na AWS a na zveřejnění dat reaguje s přibližně hodinovým zpožděním.

Nástroj pracuje s logaritmickou transformací osy Y; ta znamená, že exponenciálu převádím na přímku, jejíž sklon odpovídá tempu nárůstu nemocných.

Kromě situace v ČR monitoruji situaci i v několika dalších zemích; pro zahraniční data používám slavné repo Johns Hopkins.

Někde – v Číně, Jižní Koreji – se podařilo exponenciálu zastavit, v Japonsku významně zpomalit. V Evropě rostoucí trend trvá, a Americké tempo je doslova vražedné.