Česká policie nedávno zveřejnila formou otevřených dat Mapu kriminality. Podstatné přitom je, že neuvolnila toliko mapovou aplikaci, ale současně také podkladová data ve strojově čitelném formátu. To dává příležitost k vlastnímu zpracování výstupů, například s využitím technik statistického programovacího jazyka R. Což jsem učinil.

Zaměřil jsem se přitom na hledání odpovědi na otázku “kde se v Čechách nejvíce krade?”.

Databáze z mapy kriminality má historii deset let, ale já se zaměřil na poslední tři roky (od prvního května 2019 do posledního května 2022). Za tu dobu se událo 89 800 krádeží.

Rozpadnu-li si území Česka do šestiúhelníků o ploše 125 kilometrů čtverečných (kterých je 720) a vynesu-li do takto získané mapy součty krádeží, tak dostanu takovouto mapku:

Vidím, že se krade nejvíce v Praze. A to dokonce tak, že abych dosáhl v mapce nějakého odlišení v barevné škále, tak jsem musel trochu podvádět – a na hodnoty uplatnit logaritmickou transformaci. Jinak bych měl temně červenou Prahu v nudně zeleném moři zbytku světa.

Jsou však krádeže výhradně problémem pro Pražáky? Zaměřím-li se na specifický typ kradení, kterým je pytláctví a polní pych, dostanu mapku významně odlišnou.

V první řadě mě nepřekvapí, že pytláctví jako formy krádeže je výrazně méně, nežli krádeží celkem. Za sledované tři roky eviduje PČR pouze 101 případů pytláctví a polního pychu.

Současně vidím, že když už se pytlačí, tak se tak děje především v Křivoklátských hvozdech. Což je zajímavé v kontextu zvažovaného národního parku…

Absolutně čísla jsou zajímavá, ale co mi to říkají o šanci, že budu obětí krádeže zrovna já? V Praze se nejenom hodně krade, ale také zde bydlí mnoho lidí. Je pro mě tedy zajímavé relativní hodnota – počet krádeží vztažený k počtu obyvatel.

Ten díky erkovému balíčku {czso} snadno získám přímo z pohodlí své R session (zvažuji přitom počet obyvatel v obci ze sčítání lidu v roce 2010).

Vidím, že Praha na tom je na tom nejhůře nejen absolutně, ale i relativně k počtu obyvatel. Dokonce takovým způsobem, že abych získal nějaký odstup v barevné škále, tak si opět musím vypomoci logaritmickou transformací. Díky ní se mi barvy rozvrství tak, že kromě problematické Prahy vyplavou na povrch i ostatní krajská města a drsný Sever.

Ale jaká by mohla být moje úvaha o kriminalitě z pohledu zločince? Z pohledu zločince mě zajímá především riziko dopadení – respektive naděje na nedopadení, čiliže šance uniknutí trestu. I ta se dá vynést do mapy (jako podíl případů ve stavu neobjasněno z krádeží jako celku).

Vidím, že z pohledu zločince je pro mne opět zajímavé krást v Praze. Sice je tam konkurence, ale riziko odhalení je vcelku přijatelné. Naopak se jako zločinec budu vyhybat oblastem Sudet.

Pozornost opět poutá oblast drsného Severu, kde se sice relativně vzato krade první liga, ale objasněnost krádeží je v kontextu republiky jako celku vysoká.