Za inspiraci pro dnešní příspěvek děkuji panu Josefu Šlerkovi, který nedávno publikoval na twitteru vizualizaci hustoty barů v Praze nad daty Open street map s využitím (jak jinak?) programovacího jazyka R.

Téma bylo nosné, ale s některými aspekty zpracování jsem nebyl zcela ztotožněn (Praha v něm byla tak nějak našišato, celá černá a proboha proč v 3D?!).

Ale kritizovat je laciné, a tak jsem se raději pokusil mapu nakreslit sám, ještě jednou a pořádně. Taky pomohlo, že je posledního listopadu a mě na Google účtu zbylo pár volných kreditů…

Pro techničtěji orientované: plocha Prahy je rozdělena do šestiúhelníků o hraně 620 metrů, což dává plochu kilometr čtverečný. Intenzita barvy odpovídá počtu barů na ploše.

Definici “bar je když…” beru bez dalšího zkoumání přímo z Googlu - jejich Places byly odladěny tisíci dobrovolníků z řad uživatelů Androidích telefonů, a jsou tedy vcelku spolehlivé.

Takže pokud byste takhle při pátku nad erkem přemýšleli, co s načatým večerem, tak prosím mějte na paměti, že v občanské vybyvenosti Smíchov a Letná již porazily dříve vedoucí Žižkov. Bořivojka se stále snaží, ale skutečný život je žit na Smíchově a ve stínu Stalina…

Pro přesnější orientaci doplňuji pohled na centrum města optikou knihovny Leaflet.