V srpnu roku 2017 provedla společnost Mozilla (známá především díky svému prohlížeči Firefox) průzkum mezi čtenáři internetu s tématem “Naše propojená budoucnost”.

V listopadu z průzkumu zveřejnila výsledky a (což je klíčové) také zdrojová data. Ty jsem si stahnul a zpracoval.

V rámci průzkumu se ptala na řadu otázek z oblasti technické znalosti a uživatelů a jejich výhledu do budoucna. Celkem jenom v rámci Evropy získala 106 285 odpovědí, což už je docela slušný dataset.

Zhodnocení průzkumu jako celku přesahuje rámec jednoho článku, a tak se zaměřím na jedno téma. Tím je internet věcí - z IoT se totiž stává velmi populární buzzword, jako klišé srovnatelný snad jenom se všudypřítomným AI.

Zajímaly mě zejména tyto otázky:

• co o internetu věcí vědí skuteční lidé (na rozdíl oproti konzultantům plných horkého vzduchu…)
  
• zda jsou v rámci Evropské Unie - která je nám, Čechům, obecně bližší nežli Silicon Valley, či dokonce Čína - rozdíly v uchopení tématu
  
• a konečně jestli se uživatelé internetu, kteří se cítí v IoT silní, v ostatních odpovědích liší od těch, kteří o IoT až tolik nevědí

Odpověď na první otázku jsem získal snadno: vypočetl jsem si podíl uživatelů, kteří zaškrtli checkbox “označte všechny technologie, které byste uměli vysvětlit svému kamarádovi: IoT” z celkového počtu odpovědí pro danou zemi EU (včetně zemí ESVO, protože mapa Evropy bez Norska vypadá fakt divně…)

Je vidět, že znalost internetu věcí se koncentruje na severu a východě Evropy. Soukromě mám smíšené pocity zejména z Francouzů, známých svými výhradami k laciným polským instalatérům (jsem zvědav, jak dlouhou s tímhle přístupem potrvá, než se karta obrátí).

Další otázkou, kterou jsem si položil bylo, jak se schopnost / ochota vysvětlit internet věcí mění s deklarovanou technickou zdatností uživatelů.

Není překvapivé, že nejvyšší je ve skupině “ultra nerdů” - zde mě spíše překvapilo, že celá čtvrtina lidí, kteří se považuje za elitu (plná definice byla Ultra Nerd: I build my own computers, run my own servers, code my own apps. I’m basically Mr. Robot), nedovede internet věcí kamarádovi vysvětlit.

Znalost internetu věcí mezi uživateli, kteří se považují za průměrné, či dokonce technice nepřátelském, byla - už méně překvapivě - vcelku zanedbatelná.

Další rozměr, který mě zajímal, bylo rozdělení znalosti o internetu věcí podle toho, jaké pocity mají uživatelé z naší propojené budoucnosti. Není překvapivé, že největší povědomí mají o internetu věcí lidé, kteří jsou propojenou budoucností nadšeni, a nejhorší ti, kterým je to jedno.

Celkově bych ale řekl, že žádná ze skupin vyloženě nevyčnívá z průměru.

Zajímavé bylo podívat se na to, z čeho jsou uživatelé, kteří umí internet věcí vysvětlit, do budoucna nadšení. Je vidět, že mezi uživateli kteří umí internet věcí vysvětlit, je výrazně méně těch kteří nejsou nadšeni z ničeho, a výrazně více těch, kteří jsou nadšeni z toho jak jim technika usnadní život.

Nadšení ze zjednodušení života a ne-nadšení z ničeho si na prvním místě prohodilo pozice.

Stejně tak největší obavy uživatelů, kteří umí vysvětlit internet věcí, vypadají jinak nežli obavy uživatelů kteří internetu věcí nerozumí. Je výrazně méně těch, kteří se bojí ztráty kontaktu se skutečnými lidmi, a naopak výrazně více těch kteří se bojí ztráty soukromí.

Přitom ale stále platí, že ztráta soukromí a ztráta kontaktu s lidmi je i nadále v pořadí první, respektive druhá, nejvýznamnější obava do budoucna.