Před časem jsem se zajímal o dojíždění na Arkády Pankrác v prostoru - jak vypadá doba dojezdu z různých míst České republiky.
A protože dobré téma se jen tak nevyčerpá, jsem se rozhodl se k němu vrátit ještě jednou - a sice se podívat, jak vypadá dojezd na Pankrác v čase.
Jako referenční den jsem si vybral pátek 29.6.2018, a pomocí Google Distance Matrix jsem namodeloval dojíždění ze tří měst, vzdálených od Arkád vzdušnou čarou kolem čtyřiceti kilometrů. Ve všech případech jsem namodeloval čas dojezdu na Arkády v odstupech po pěti minutách od rána do večera (respektive od půlnoci do půlnoci).
Nezajímal mě ani tak čistý čas cesty, jako zdržení - rozdíl mezi časem cesty zohledňujícím dopravní situaci, a časem ideálním.
Z grafu je vidět, jak rozdílné jsou špičky z různých směrů. Všechny destinace mají společnou ranní špičku, s náběhem po šesté hodině a kulminací na osmou. Ale to je tak všechno co mají společného.
Ze Sadské po Hradecké dálnici je ranní špička jedinou komplikací během dne. Odpolední špička kolem třetí hodiny je skoro nepozorovatelná, se zdržením v nízkých jednotkách minut.
Ve směru z Berouna (a ze z Plzně) je ranní špička nejmenší ze všech tří destinací, a svým významem jí rozdílem třídy překonává špička odpolední.
Zde je možné, že jsem volbou pátečního datumu neúmyslně zachytil exodus Pražáků po spojce na dálnici a dále ke svým jihočeským víkendovým sídlům, a tím zkreslil “standardní” dojížění z Berouna za prací.Ve směru z Mělníka je ranní špička srovnatelná s odpolední, a dokonce je mezi nimi ještě patrná třetí špička kolem poledního.
Doprava v tomto směru se musí vypořádat s parkovištěm u Muzea, což křiví model natolik, že “špička” v sobě zahrnuje větší část dne. Toto zmátlo Googlí algoritmus a ten pro noční hodiny počítá záporné zdržení oproti “standardnímu” času jízdy.
Můj osobní závěr z toho všeho je, že budu i nadále pokračovat ve svém dojíždějí za prací v prostředcích hromadné dopravy, a zejména pak Českých drah. Konec konců - v jednom z jejich vlaků právě píšu tyto řádky…